Otázky, sdílení

Mně se ten nápad moc líbí. Ten den se bude konat mnoho akcí, ale také to vidím spíš na společné setkání nebo třeba výlet do přírody... Prostě jak to v tu chvíli ucítíme. A cokoli vyplyne, je to vpořádku. Zkus napsat Petře Tomiškové - zná v Pardubicích víc lidí než já. Její stránky jsou www.masaze-pardubice.com.

Děkuju za přízeň a krásný den :-)).

Ahojky Maruško, podzimní kabátek Tvých stránek je opravdu krásný a hřejivý. Jen ... nevím, zda jsem v tom sama, ale mně se velice špatně čte to bílé a barevné písmo na tmavém podkladu. :( :(

Nějakou chvíli takhle mají stránky zůstat, ale možná se za pár týdnů znovu "převlečou"... kdo ví? Zkus to s námi vydržet, prosím. :-)) Děkuji.

Jojo, vydržím, co mi zbývá, že? :D Krásné dny. :-)

Četla jsem Váš článek na téma hojnosti a ráda bych k tomu něco dodala. Já neberu život tak, že mi dává nějaké překážky. Prosím Boha o vedení, podporu, ochranu. Pokud nemám na něco peníze, navychází mi to časově, tak tam nejedu a řeknu si, že tam být zřejmě nemám. Pokud se na nějaké místo máme dostat, tak se tam dostaneme....to je o té víře.V knize Zasvěcení od Elisabeth Haich je psáno...dvanáct blíženeckých vlastností - (ty stojí za přečtení strana 201-210) cituji... Jako spolupracovník na velkém díle musíš také pochopit, co znamená nic nevlastnit. Ať tvůj úkol od tebe vyžaduje naprostou chudobu nebo tě přivede k největšímu bohatství, nesmíš nikdy zapomenout, že ti nic nepatří, absolutně nic, ale že vše je božím vlastnictvím, z něhož dostaneš k používání jen to, co odpovídá tvému úkolu. Jako je vodnímu kanálu lhostejné, zda jím protéká více nebo méně vody, jelikož voda nepatří jemu, máš i ty považovat vše, c ti osud dává, za něco, co pochází od Boha a co máš předávat dál. Z čeho budeš žít, s tím si nemusíš dělat starosti. Dostaneš vždy právě tolik, kolik potřebuješ. I kdybys byla sebebohatší, musíš si ve vědomí stále udržovat nevlastnění jako postoj. Tento božsky pozitivní postoj se však nikdy nesmí zvrhnout na nestarání se o nic nebo opovrhováním hmotnými věcmi. Nikdy nesmíš od svých bližních očekávat, že tě budou vydržovat bez práce! Hmota je také projevem Boha, musíš si ji tedy cenit,jako něčoho božského. Současně však musíš být jejím pánem. Musíš si umět zajistit vždy tolik hmotného, kolik pro svou pozemskou činnost potřebuješ. Buď si plně vědoma toho,že pokud prodléváš na pozemské úrovni, musíš jednat s hmotou, ne bez ní a samozřejmě ne proti ní. Je nutné, abys dokázala hmohu shrnouta držet, abys ji správně používala a ovládala, jinak bys byla zcela vydána na pospas pozemským mocnostem a nemohla bys v jejich područí vykonat nezávisle a svobodně svůj pozemský úkol. Dej však pozor, aby se božská vlastnost umět ovládat hmotu se nezvrhla na satanickou, sobeckou chtivost po vlastnictví........Jedna polovina další z blíženeckých vlastností, přístupnost, je božská, jsme-li přístupní a otevření všemu vysoko stojícímu- tedy krásnému, dobrému a pravdivému, to znamená, necháme-li na sebe působit vůli Boha a Jeho v sobě přijímáme. Je však neblahou a satanickou, stane-li se z ní bezcharakterní ovlivnitelnost bez vlastní vůle. Její druhá polovina , neovlivnitelnost, znamená schopnost klást neotřesitelný odpor všem nízkým vlivům a účinkům. Klademe-li však odpor i vyšším silám, okamžitě změníme svůj božský atribut- neovlitelnost- v jistý druh satanické izolace.

Dobrý den, krásné ženy. Ráda bych Vám doporučila knihu Jsem žena od Galiny Šerevovové (pokud ji ještě neznáte). Téma hojnost - hojnost není v penězích, já osobně ji vidím všude... v lese plody, bylinky, voda..., oblečení najdu krásné i z druhé ruky, nebo něco šijeme, tvoříme, sázíme rajskou zahradu - měníme mezi sebou rostliny.....Omezila jsem všechny aktivity s kterými nesouzním a platím pouze za věci hodnotné- přírodní. Ženská energie je o vytváření harmonie, krásy, láskyplného prostředí kolem sebe... a pak k nám vše přijde samo... nemusíme to hledat někde daleko...a ničit svoji ženskou podstatu....zaměřením ven...to je mužské jednání... je to krásně vysvětleno v knize jsem žena. Já radím, kde to cítím...zadarmo... jinak mám normální práci... a tu duchovní dělám doma v klidu, tichu... a hojnosti mám dostatek.( ale začala jsem trávit více času doma a to posiluje ženu - píši Vám to jako ukázku, jak mohou věci vycházet v klidu a pohodě). Pokud je na Vás nějaký člověk nepříjemný, je to proto, že má nedostatek lásky...a nemá ještě otevřené srdce... je potřeba zůstat v klidu a lásce a nenechat si pokazit naše láskyplné chování... je to krásné na procvičování... pak se Vaší láskou jeho srdce otevře.
Přeji všem ženám lásku v srdci, vnitřní klid a víru v Boha. Tvořme prostředí klidu, lásky, krásy, harmonie...

proč ,když jsou Andělé tak dovolili tu hrůzu zabít tolik nevinných dětí letos v Oslu na ostrově tím psychopatem?

Děkuji Katko za tento dotaz.
Neznám odpovědi na všechny otázky, ale tuto se pokusím zodpovědět tak jak jí cítím.
Mnohokrát se v životě ptáme "proč" - proč Bůh (či andělé či kdokoli) dopustil to nebo ono. Proč nám "vzal" milovanou osobu, proč dopustil znečištění mexického zálivu, tsunami a následující události v Japonsku, války obecně... prostě cokoli. Bůh nás velmi miluje a dal nám svobodnou vůli. Dal nám také mnoho pomocníků, ochránců a průvodců. A oni nám skutečně pomáhají, ochraňují nás a provází. Nemohou však zasahovat do všeho. Přišli se sem učit a vykonat určitou práci a zkušenost. A před každou inkarnací si plánujeme svůj život - přibližně a nastavujeme si také důležité milníky. A plánujeme je s osobami, kterých se to týká. Vždycky je zde prostor pro to, že se mohou některé věci udát jinak a u některých je to prostě dané. Nevím, zda útok v Oslu byl neměnný nebo zda to byla zkouška pro toho atentátníka. Jsem si ale jistá, že duše těch lidí i dětí to věděly. A také si nemyslím, že to bylo zbytečné. Všechny "drsné" a "zlé" události nás upozorňují na věci, které stále ještě nejsou uzdravené a které máme uzdravit. Je to jako s nemocí. Pokud se u vás objeví rakovina, můžete proklínat osud a Boha a nebo si můžete uvědomit, že vám vaše tělo říká, že jdete špatně, že máte něco ve svém životě změnit a uzdravit a pak má šanci se vyléčit i vaše tělo (pokud jste si tento okamžik nevybrala pro odchod z této inkarnace).
Z lidského hlediska je to hrozné, když kdokoli - a dítě obzvlášť - zemře násilnou smrtí. Na druhou stranu to může fungovat jako probouzecí signál. Jeho duše je nesmrtelná a vrátí se a kdo ví? Možná i do stejné rodiny. Jeho úkol byl ale cosi v nás probudit a to splnil, tak odešel a vrátí se s jiným úkolem. Pro všechno existuje nějaký důvod, my jej ovšem neznáme a tak je první reakce třeba i zlost, vztek, nenávist... je to přirozené. Jen u nich nesmíme zůstat. Ničemu by to neprospělo - naopak.

Tak to alespoň vidím a cítím já...

Myslim, ze je velmi dolezite uvedomit si, ze neexistuju zle a dobre veci. Vsetko ma svoj význam a keby sme zili skutocne vedome, chapali by sme suvislosti a pochopili, ze ziadne utrpenie neexistuje. Vytvaraju si ho ludia sami. Co na jednej strane moze vyzerat ako pohroma, moze sa ukazat po nejakom case ako nieco co velmi pomohlo. A smrt? Smrt je jedina istota :) Dava vela ako mrtvemu tak jeho pozostalym. Je absolutne na kazdom aku mieru utrpenia prisudi tej ci onej situacii. Pokial si uvedomujem Boha v sebe a uplne mu verim, viem, ze vsetko je presne ako ma byt. A to nemam na mysli pasivne odovzdanie. Pestovanie charakteru a intelektu, meditacie, sirenie lasky, pravdy, krasy - to vsetko patri ku vracaniu sa zitiu v Bohu :)

Báječný článek s poselstvím od Ježíše, děkuju za překlad. Pa a měj se srdíčkově.