Završení

Milovaná Posvátná Srdce,

dnes bych se s vámi chtěla tak trochu rozloučit. Mám pocit dokončení - završení. Nemyslím, že bych odcházela na trvalo. Popravdě doufám, že Posvátné Srdce bude tlouci i nadále... Jen mám pocit, že teď mám udělat takovou velkou tečku za dlouhým souvětím...

Jak jsem již několikrát psala, očekávám narození svého děťátka a "náš čas" se přiblížil. Proto jsem tedy k dnešnímu dni dokončila vše, co jsem cítila, že dokončit mám (na všech "frontách"), dál už nechávám vše plynout... Žádné plány, žádná předsevzetí. Ničeho se nezříkám - takže pokud to bude možné, ráda sem i nadále budu přidávat zajímavé články a channellingy (zejména Kryona a Hilariona), ale uvidíme, jak se vše vyvine... a jak naše společné bytí a plynutí s miminkem dovolí...

Ještě než tuto tečku udělám, zbývá dokončit ještě jedno. Delší dobu ve mě zrál článek s názvem "Hra na Spasitele". Byl by asi trochu delší, ale teď to cítím na trochu kratší verzi - ponechat to, co je uprostřed a nechat vás, ať si dokončíte a procítíte zbytek...

3x Jeshua

1) Před pár dny skončily Velikonoce a tak asi není divu, že se toto téma opět otevřelo. Už je to několik týdnů, co jsem měla sen:

Odehrával se kdesi u řeky. Byl tam Jeshua a stál mezi dvěma ženami a nějaký muž jej fotil. Nevím, jakým způsobem, ale z té fotografie mělo být patrné, kým Jeshua je (byl), ale odehrávalo se to v současnosti - kde už má nový život, nové jméno... ovšem ten muž jej požádal o tu fotografii, protože chtěl lidem dodat naději a Jeshua tedy souhlasil. Potom mě vzal za ruku a vstoupili jsme společně do řeky a plavali. Nerozhlíželi jsme se předtím po okolí, takže už jsme ani nevnímali, odkud že jsme se do vody vydali a ani jsme příliš nehleděli do dálky k dalšímu břehu, prostě jsme jen plavali, povídali si a vnímali slunce, vodu, vzduch a každé naše tempo... po chvíli jsme ale slyšeli volání - volali nás zpátky. To volání znělo naléhavě - jako prosba o pomoc. Nechtělo se nám vracet, ale přesto jsme tuto prosbu nedokázali odmítnout. Věděli jsme, že to bude velmi náročné - opět se vrátit a pak znovu vyplout, ale udělali jsme to. Chvíli trvalo než jsme zjistili, odkud to volání přichází a odkud že jsme to začínali, ale povedlo se.

Když jsme se tedy vrátili na původní břeh, zjistili jsme, že vlastně nejde o nic, co by volající nezvládl sám. Jednalo se o téhož muže, který Jeshuu předtím fotil. Prohodili jsme s ním pár slov a chvíli s ním pobyli. Pak jsme však zjistili, že vlastně ani tak nešlo o to, že by chtěl pomoci, ale spíš nám chtěl ukázat onu fotografii a očekával nejspíš Jeshuovu pochvalu. Ten se tedy na fotografii podíval a v jeho tváři se vystřídalo velmi mnoho pocitů - jedním z nich bylo asi i zklamání. Povzdechl si: "Je to stále stejné." Podívala jsem se na fotografii a zjistila jsem, že jí ten muž upravil. Obhajoval se, že přeci musel udělat úpravy, aby Jeshuu lidé poznali!!! Úplně ho změnil - tak, aby odpovídal tomu, co se domníval, že lidé čekají. Zcela se z toho vytratil odraz Jeshuovy duše a jeho srdce...

Jeshua řekl: "Tohle zůstává stejné. Lidé mne volají a hledají, ale když mne potkají, většinou mne ani nezaznamenají. A když, pak mi vytýkají, že přeci neodpovídám tomu, jaký bych měl být! Je jen málo těch, kteří chtějí vidět skutečnou pravdu o mě a kteří cítí mojí podstatu - to, jaký jsem doopravdy - se vším všudy... A nechtějí přijmout ani to, že mám teď nový život, že jdu dál a tvořím nově. Očekávají, že budu takový, jakého mě znají z evangelií či z různých poselství. Já jsem ale byl a opět jsem člověkem jako ostatní. Nejsem a ani jsem nikdy nebyl dokonalý!" Objala jsem ho. Byl ještě chvíli smutný, pak si ale jen povzdychl a přijal to. Opět se usmál, vzal mě za ruku a vedl mě zpátky k řece: "Pojď, začneme znovu."

Nevěděla jsem, jestli tento sen zveřejnit či ne. Opakovaně mi vzpomínka na něj rozbušila srdce. Nakonec mne ale mnoho "náhod" dovedlo k tomu, abych jej přeci jen napsala. Tak, jak přišel. Bez jakýchkoli komentářů.

2) Jednou z věcí, které mne k napsání tohoto snu vedlo, byl velikonoční online channelling Adamuse St. Germaina - ten v posledním živém vysílání hovořil o tom, co nás aktuálně čeká a na konci několikrát zdůraznil, co vnímá jako důležité. Nazval to "Guru dilema". Zdůrazňoval, že nemáme chtít být jako jiní Mistři, respektive jako jejich obrazy, které jsou nám předkládány. A vyprávěl o tom, jací byli ve skutečnosti např. Buddha, Steve Jobs a Jan Křtitel - o jejich slabých stránkách. Jistě v tom bylo i kus nadsázky, ale ukázal tím, že to, co se o nich předává (ať už písemně či ústně), je jen ta část, která je tzv. "pozitivní" - děláme z nich modly, ale tím je od sebe zároveň vzdalujeme. Nejvíc to od něj "schytal" Buddha a Jan Křtitel... :-) - bylo znát, že si jich všech váží a že jsou prostě součástí jedné láskyplné rodiny - stejně jako my - prostě se vzájemně berou jací jsou a škádlí se. Ukázal je i z lidské stránky - takové, jací byli zde na Zemi v tehdejší inkarnaci. Buďme Mistry, ale opravdovými! Buďme sami sebou!!! A když už tedy píšu o Jeshuovi, zopakuji to, co Adamus Saint Germain o něm řekl: "Jak vám Jeshuu - Ježíše popisovali? Jak si jej představujete? Klidného, mírného, uzdravujícího... Se svatozáří nad hlavou, vousy, dlouhým šatem a sandály... Beránek. Jaký byl ale opravdu? Nepamatuji si, že bych kdy potkal netrpělivějšího člověka!!! Neměl naprosto žádnou trpělivost pro stupiditu, pro pravidla. Nesnášel organizace. Často bouchal do stolu a klel. Byl to rebel a revolucionář. Mnoho lidí se jej proto doslova bálo! Zároveň byl ale bytost milující a absolutně soucitná. Bylo v něm tolik lásky a soucitu jako v nikom druhém... Patřily k němu obě jeho stránky!" Pak ještě Adamus dodal, že všichni Mistři se staly Mistry právě v době, kdy vzdali boj sami se sebou. Kdy přestali chtít být dokonalí. Kdy přijali sami sebe takové, jací jsou a vzdali veškerou touhu po Osvícení či Vzestupu. Vzdali to a prostě jen byli. A v tu chvíli se opravdu velmi dobře "pobavili" - ve smyslu, že se velmi dobře zasmáli! To byl ten okamžik, kdy dosáhli Osvícení a Vzestupu...

3) A ještě slova samotného Jeshuy - úryvek z channellingu od Pamely Kribbe - Strážci brány:

"Vy jste svým vlastním Spasitelem. Neexistuje žádný Spasitel mimo vás."

Myslím, že už k tomu není dál co dodat... Úkol je tedy splněn a nyní si mohu oddychnout :-).

Chystám se teď tak trochu "zakuklit" a vychutnat si těch posledních pár dní a hodin před tím, než vylétne náš malý motýlek... :-D. A s ním se možná znovu narodím i já - kdo ví? Děkuji, že respektujete mou potřebu klidu a soukromí v těchto dnech.

S Láskou,

Vaše Posvátné Srdce M.