Zaměření se na nový Egypt – nové Srdce
Egypt z pohledu uvnitř
V Káhiře bydlí můj dobrý přítel Ahmed – připravujeme spolu projekt Egyptský sen. Mimochodem, tuhle mi Jaruška říkala, ať si to po sobě znovu přečtu – docela jsem se pobavila. Věděla jsem, že se tam mnoho chystá, ale že toho bude tolik.... No aspoň je vidět, že „nekecám“ a že to dokážu navnímat ;-). Ale teď zpět k událostem. Zprávy normálně nesleduju, ale Ahmed mi říkal, co se děje, tak jsem udělala výjimku. Konaly se tam protivládní a hlavně „protimubarakovské“ protesty, ale šlo tam o mnohem víc. Bohužel při tom umíralo dost lidí a mnoho jich bylo zraněno. Také toho využilo pár dalších lidí a rabovali, ničili domy a bohužel i památky. Vnitřně cítím (a vy jistě také), že za tím bylo mnohem víc. Je s tím spojeno mnoho dalších „náhod“ a „událostí“... ale k tomu se teď nějak nechci vracet. Mohla bych psát o mnoha „vrstvách“ těchto událostí – počínaje politickými a finančními zájmy, přes pokusy získat stará vědění a dostat se k záznamům a snad i „zařízením“ ukrytým v pyramidách i pod sfingou, až po energetickou očistu místa i duší ohněm a živelné očistě Matky Země jako celku.... Nemyslím si ale, že by to teď bylo nutné nějak rozpitvávat.
Každopádně pohled zevnitř není nijak lehký. Být v tom všem, nevědět co bude zítra a vidět lidi jednoho národa a leckdy i „vyznání“, jak se navzájem zabíjejí... není lehké zachovat si nadhled a objektivitu. Naštěstí je tam poměrně dost lidí, kteří to alespoň částečně dokázali. 26.ledna Ahmed vyrazil do ulic (ještě „sám“) a žádal nás o světelnou podporu. Vrátil se s namoženou rukou a pár boulemi, ale živý. Pak jsme na pár dní zůstali v napojení jen na úrovni duší a srdcí. Když se pak čas od času obnovily komunikační kanály, zjistila jsem, že mu přibyla i pohmožděná noha a že je dost smutný, ale zase si spoustu věcí uvědomil – na ještě hlubší úrovni. Co je pro něj opravdu důležité a kým opravdu je... A pak přišel 4. únor – opět jsme rozesílali výzvu ke světelné podpoře. Pár lidí mi navrhlo, jestli nechci uspořádat meditaci, ale mám pocit, že už do toho nemám víc zasahovat. Naší podporu tam lidé mají a každý, kdo to tak cítí, posílá svou lásku a světlo. Mnoho nás žádalo bytosti toho místa, anděly, archanděly, Boha, Bohyni a bytosti světla a lásky, aby pomohli. Dostali jsme odpověď. Vše je v pořádku, vše je jak má být. Tohle se prostě musí odehrát – je to v zájmu nejvyššího dobra. Víc už do toho nezasahujte. Takhle ano, ale víc už ne. Teď je to na těch lidech tam. Je to pro ně signál: „Elige Magistrum.“ Zvol si Pána. To místo se musí zatřást, očistit, osvobodit. A teprve pak tam můžete přivézt víc světla a lásky a nově to propojit v energetické mřížce. (Naše skupina, ale pak i Kiesha a Shaumbra, která to přesunula na konec roku a přijdou i mnohé další. Ve vrstvách a pevněji a pevněji budeme proplétat síť – s mnoha místy po světě.)
Tohle je e-mail, který jsem včera posílala lidem, kteří projevili zájem se této cesty zúčastnit:
Krásný středeční večer všem!!!
Takže jsem tu opět s nejnovějšími zprávami z Egypta.
Jak jsem vám psala, v pátek 4.2. proběhla v Káhiře veliká demonstrace. Zajímavé je, že předtím média informovala, že se čeká "řežba", ale pak najednou ticho po pěšině. Ptala jsem se Ahmeda, jak to probíhalo (vyrazil s poměrně početnou skupinou dalších a hovořili s ostatními - šli tam ne kvůli demonstrování, ale kvůli mírovému řešení a my jim posílali sílu, světlo a lásku) - jeho zpráva zněla: "Uspěli jsme, žádná bitka, proběhlo to pokojně. Žádné velké změny zatím nejsou viditelné, ale pohnulo se to." Od té doby v médiích nic moc. Možná, že noviny a televize ještě "žijí" z toho, co bylo (obvykle to natahují co nejdéle), ale na internetu se přesunuli k tomu, aby "vyšťourali" něco na Mubaraka a jeho případné nástupce - což se jim daří, vypadá to, jako by to chtěli znovu rozvířit... ale je to spíš jen mletí prázdné slámy.
Dnes mi Ahmed hlásil, že demonstrující už jsou jen na náměstí Tahrír (mimochodem - to tuším znamená "osvobození") a zůstávají tam (nebojují), aby jim tam policie a armáda nezablokovala přístup. Mimo Tahrír je klid. Většina lidí se již vrátila do práce. Všechny hotely a místa, kam máme jít jsou bezpečná a nezničená. Uklidnila se situace i na letišti. Navíc má Ahmed zprávy od přítele v Německu, že tam je již vše připraveno a že se tam příští týden prezident Mubarak přesune a zůstane tam (pravděpodobně pod záminkou zdravotních důvodů, aby mohl odejít "se ctí"). Tím pádem již nebude důvod k protestům.
Do této chvíle jsem cítila, že se nemám víc zapojovat. Samozřejmě jsme společně zůstávali všichni v napojení buď nonstop nebo "na střídačku", také jsme žádali o co nejklidnější a nejlepší řešení v zájmu nejvyššího dobra pro všechny, ale víc už jsem se do toho pouštět neměla. Včera i dnes jsem se opakovaně ptala, jak to tedy má být s naší cestou a "zpráva zněla jasně" . Všechno je, jak má být, jeďte - máte zde svůj úkol, je vám pomáháno. Také se mi stala taková zvláštní věc. Seznam vašich jmen jsem napsala na takový malý papírek a položila ho na "oltář" - na mapu přání - a každý den jsem nám všem žádala, aby nám to Vesmír pomohl zařídit po všech stránkách (máme-li tam být) - no a v den mých narozenin lístek zmizel. Hledala jsem ho společně se svým synovcem, ale nenašli jsme ho. Místo toho jsem dostala vzkaz: "Oslavujte, o vše je postaráno." Tak tedy slavím . Nevím, jestli je o vše postaráno u všech, ale doufám, že ano nebo již brzy bude.
Někdy mi to připadá jakoby si z nás nahoře "utahovali" a nebo nás "testovali", ale spíš to bude tím, že se prostě hodně věcí mění a tak se úplně nedá plánovat dlouhodobě. Věci se prostě dějí z minuty na minutu. Navíc se toho teď (zítra, v pátek a sobotu) hodně odehraje po celém světě (minimálně energeticky), takže prostě máme ještě vyčkat. Pro jistotu, abychom třeba nedočkavě nezačali nic podnikat, tak si to "pojistili" u ČSA - nejenže tam není ten původní let, ale nemůžu tam najít ani žádný jiný a ČSA jsou jediné, které letí napřímo. Takže je to takový signál. "čekej, čekej, čekej." Očekávám ale, že pak to bude velmi rychlý start!!!
Nechci po vás teď žádné okamžité a definitivní rozhodnutí. Jen vám posílám zprávy a nechávám to na vašem "nacítění". Určitě se ozvu v neděli a pak uvidíme. Sama za sebe říkám, že poletím určitě (nejen že mám pobyt jako dárek, ale hlavně mi zcela nečekaně "spadly" do klína peníze na letenku, o kterých jsem nevěděla, že jsem si je ukládala.... prostě mám jet, je to jasné). Také musím říct, že mám velikánskou radost z toho, jakým způsobem jste všichni reagovali. Naprosto bych pochopila, kdyby si někdo netroufal kvůli té situaci tam, ale nikoho z vás to snad ani nenapadlo. Naopak - cítíte to volání ještě silněji (pravda, jen občas někdo váhá z finančních důvodů a to je neoddiskutovatelné). Mám velikou radost a moc krásně mě z toho hřeje na srdci. A Ahmed vám děkuje za podporu a moc se na vás těší. Já taky.
S velikou láskou a úsměvem na rtech.
No a dnes se stala další věc. Odepsali mi z ČSA, že odlet zůstal 27.02. ve stejný čas, jen návrat je odložen na 12. března... Jukla jsem do karet a tam stálo: Je za tím něco, co v tuto chvíli ještě nemůžeš vidět. Nech to být. Kousek popojdi a ono se ti to za pár dní odhalí. Vím, že je tam ještě něco.... Ještě nějaký úkol, ale vážně ho teď nevidím. Takže – všem už jsem nahlásila, že letím, ale ještě nemám ani kufr ani letenku. Jen důvěru a silný pocit, že to všechno dopadne... . Mimochodem, stále jsou volná místa a i kdyby nebyla, tak je vytvoříme!!! A pokud vám k tomu přicházejí ještě nějaké informace – sem s nimi. Budu ráda.
Další vývoj
Název tohoto článku jsem převzala z názvu skupiny, která byla vytvořena na Lightweaveru. Není to ale jen o Egyptě... je to o celém světě. A o nás všech.
Egypt není jediná země, kde se to „otřáslo“ – nastává mnoho změn po celém světě a mnoho ještě přijde. Mnoho vlád padne. A přijdou další očisty pomocí živlů – jen se podívejte – zemětřesení a závaly (tuším, že v Jižní Americe), sněhové bouře a hurikány v USA, povodeň a požáry v Austrálii.... Není se ale čeho bát. Žádnou paniku. Vše je jak má být. Jen si musíme zachovat svou víru a jít za naším srdcem. Nalézt a udržet rovnováhu.
5.února jsem poslouchala moc krásný channeling na Crimsoncircle (Adamus St. Germain). Teď už to nestihnu, ale zkusím ho brzy přepsat – tentokrát jsem stihla víc poznámek než minule. Teď jen „nastíním“ – hovořil o tom, že si musíme uvědomit, co opravdu chceme. Lidé říkají, že chtějí Svobodu a jsou přesvědčeni, že na ni jsou připraveni, ale je tomu opravdu tak? Svoboda znamená převzít úplnou zodpovědnost za svůj život. Většina ve skutečnosti (doufám, že jen zatím) chce tzv. „jen trochu víc svobody“, což podle nich znamená více peněz, více jistoty a vyměnit jeden systém kontroly za jiný. Svoboda ale buď je a nebo není. Žádné „kouskování“... No, je to moc zajímavé, tak někdy příště.
S Láskou a hlubokou Vírou v Nás Všechny
Vaše Posvátné Srdce M.
P.S.: A tady jedno "egyptské" videjko od Jirky O.:
Pro www.posvatnesrdce.cz Marie Kuchařová