Prosinec

05.12.2011 21:21

 

 

Je to až skoro neuvěřitelné - jako by uběhlo tisíc let a ne jeden rok a zároveň jako by to byl jen oka-mžik... Rok 2011 se chýlí ke konci, rok 2012 pomalu začíná. Blíží se doba, kdy se oba prolnou, obejmou, podívají se jeden druhému do očí, poděkují si a předají si žezlo. A my můžeme být tomuto ceremoniálu přítomni.

Je zima - ideální čas na to se zastavit, zachumlat se do sebe a rekapitulovat. Je čas odpočinku, rozjímání, vzdávání díků za všechno, co nás tento rok potkalo, uvědomnění si, čeho jsme dosáhli a co jsme se naučili... Počasí je příznivě nakloněno a my si tedy můžeme ještě několik dnů užívat procházek v přírodě, které jsou velice posilující, očišťující a uzdravující. Zároveň je doba adventu, vánoc, večírků a oslav. Máme příležitost setkat se se svými blízkými, posedět, popovídat si a třeba si i zablbnout a zahrát si a dát si vzájemně dárky. Ty dárky ale nemusí mít podobu věcí. Vlídné slovo, poděkování, pohlazení... řekněte - komu z nás by to neudělalo tu největší radost?

 

Podle vašich zpráv vím, že teď procházíte dalším náročným obdobím. I mě občas přemůže nějaká ta slzička a život mě zkouší, ale zároveň když si tyto pocity dovolím a přijmu je, tak se pak vždycky objeví cesta a pocit vděku. Uvědomím si, co se za tím skrývá - za každou zkouškou je vždycky příležitost se něco naučit nebo něco získat a někoho obdarovat. Tuším, že je to Eckhart Tolle, kterého Jarda Dušek vždy cituje: "Pokud se ti v životě něčeho nedostává, pak jdi a dej to prvnímu člověku, kterého potkáš." A teď jsem si opakovaně vyzkoušela, jak to funguje a je to úžasné. Někdy, když mám pocit, že už jsem úplně na dně a nemůžu dál, tak si moc přeju, aby přišel někdo (leckdy i někdo konkrétní), podal mi ruku a pomohl mi z toho. No a pak ten člověk přijde a já najednou koukám, že on je na tom dně vedle mě - nebo má to své dno ještě o kus níž. No a pak se ve mně najednou objeví obrovská síla - nejen vstát, ale pomoct vstát i jemu. Tím to ale nekončí - vzájemně se posilujeme a jdeme spolu a jeden dodává sílu tomu druhému, aniž bychom si vzájemně něco vynucovali nebo brali. A těžko říct, kdo komu pomohl první - myslím, že ten, kdo tu pomoc potřeboval víc a proto mi pomohl najít tu sílu v sobě... I to může být způsob pomoci.

 

Tyto dny přinesly i hlubší pochopení toho, co to znamená "nepoužívat či přetransformovat staré myšlenkové vzorce a vzorce chování". To když na vás někdo vyrukuje s něčím, co jste přeci už dávno překonali a znovu vytáhne věci, které už v našem životě přeci dávno neměly být!!! Třeba pochybnosti, žárlivost, vztek, zkoušky z minulých vztahů... a vy na to nejdřív koukáte jako zkoprnělí a vaše prvotní reakce jsou úplně stejné jako bývaly kdysi!!! Jak to? Ale to je OK. Možná chcete křičet, dupat, brečet, nadávat - no tak to klidně udělejte!!! Jen doporučuji provést to vnitřně nebo v soukromí, abyste toho pak nemuseli moc napravovat. Pak se párkrát zhluboka nadechněte a prohlédněte si tu situaci ještě jednou ze všech stran a určitě v tom najdete tu perlu. A pak můžete jít a zareagovat nově - opravdově, protože už znáte podstatu té záležitosti. To se pak krásně rozpouští, pouští, odpouští, prohlubuje vzájemný vztah... prostě lahůdka a navíc jste na sebe pyšní, že jste to dokázali!!!

 

Hodně často se teď stává, že musíme přehodnocovat své sny, plány a to, o čem jsme věřili, že je naší "misí". Vypadá to, jako by to nefungovalo, dostáváme se do finančních i jiných problémů. A přemýšlíme proč. Je to ale logické. Život je změna - neustále se věci mění a tak to, co bylo OK před pár měsíci (leckdy ještě i včera), to už pro nás teď není. Nebo je potřeba to trochu oživit a obohatit nebo pro změnu zjednodušit. A nebo ještě nedozrál čas pro dokončení a sklízení ovoce... Tenhle kolotoč asi nikdy neskončí a je to tak vpořádku, je to přirozený koloběh. Chce to po nás neustálé přehodnocování, bdělost, otevřenost změnám a pružnost. Pokud momentálně nemůžeme dělat svojí vysněnou práci, možná se můžeme pustit do jiné - třeba ne na první pohled tak atraktivní, ale jde o to jakým způsobem k ní přistoupíme a zda to bereme s humorem a ochotou učit se, dávat a přijímat. Všude se pro nás může skrývat nějaký dar.

 

Tohle období je plné výzev ze všech stran a asi nejvíc mezi muži a ženami (především v partnerských vztazích). Ale krása toho všeho tkví v tom, že už to dokážeme řešit jinak. Že to nemusíme brát jako křivdu, ale že si začínáme uvědomovat, že nás to všechno může posílit a že to přichází právě odsud, protože to má největší váhu. Dopřejme jeden druhému volnost a budeme si blíž, chápejme druhého a dostane se nám pochopení... Samozřejmě je třeba mít oči otevřené a vnímat věci takové jaké jsou a ne si malovat vzdušné zámky. A také bychom neměli sebe snižovat či ponižovat. Važme si sebe i jeden druhého. Pokud vám však váš partner ubližuje fyzicky, je to alkoholik nebo podobně, neznamená to, že byste ho měli nechat, aby ubližoval vám a vašim dětem - pak se seberte a situaci řešte. Dáte mu tím příležitost postavit se na vlastní nohy a najít sebe. Pokud jí nevyužije, je to jeho volba... Měla jsem ale spíš na mysli třeba případ, kdy váš partner prochází obtížnou situací a je buď protivný nebo se drží v ústraní. Jestliže nekomunikuje, jen se ho zeptejte, jestli by si přál klid a být nějakou dobu o samotě a pak ho nechte! Vydržte to. Buďte dostatečně blízko, aby za vámi mohl přijít, ale zároveň dostatečně daleko, aby měl klid. Uleví se jemu i vám. Věřte, že přijde chvíle, kdy mu bude líp a on si vás bude o to víc vážit. Každý z nás čas od času potřebuje být sám. Nedělejme ukvapené závěry. Není třeba za dočasným uzavřením se či za pár nevrlými větami hledat bůh ví co.

 

Kromě výzev ale partnerské vztahy (a nejen ony) dávají život novým nápadům, projektům, snům... a třeba i nové bytosti. Krásně to pro vystihla Lenka Chudějová (www.mandalysposelstvim.cz) v mandale na prosinec:

 

"S každým dnem přichází mnoho myšlenek, mnoho nápadů, kterým můžeme vdechnout život. Záleží jen na nás, zda jen pouhou myšlenku dokážeme přetvořit svou radostí a energií na něco, co okouzlí všechny v našem okolí a přinese tolik užitku. Největším darem je, že i mezi mužem a ženou může vzniknout nový život, velký dar. Dar se kterým přichází nová energie, nová osobnost, čistá a nádherná bytost."

Zase jsem si musela povzdychnout - Lenko, ty čarodějko!!! :-)) Nepřestává mě udivovat, jak krásně a trefně vystihla a popsala každý měsíc tohoto roku a to s takovým předstihem!!! A úplně nejvíc mě dostává, že Lenka ve svých mandalách zachytila i nejdůležitější okamžiky mého osobního života, které se tento rok udály. Teď mi úplně buší srdce, ale asi je na čase jít s tím "na světlo". Lenka ve svých mandalách zachytila dokonce i početí a vývoj našeho děťátka. Jo, je to tak. Jsem momentálně přesně v polovině těhotenství a ačkoli to zatím nebylo příliš vidět, tak do konce měsíce už budu mít bříško jako bohyně na této mandale. :-)) A ačkoli naše cesta není úplně lehká, jsme hrozně rádi, že jí můžeme jít ve třech a jsme moc šťastní a velice se těšíme...

 

A teď už jen dodám, že jsem k Lence nahlídla na mandaly na příští rok a ačkoli je těžké tomu uvěřit, jsou snad ještě krásnější než ty letošní a jsou plné naděje, lehkosti a zároveň jsou ze Země, tak se máme jistě na co těšit. No a do třetice ještě její úžasný článek, který jsem zachytila až teď a který se sem naprosto přesně hodí: Probuzení dvouplamenů. Lenko, děkuju!!!

 

S láskou a úsměvem na rtech,

 

 

pro www.posvatnesrdce.cz Marie Kuchařová (a spol.)

 

 

 

Obrázky zdroj: FB (ten s tím nápisem jsem si schovávala skoro 4 měsíce než jsem ho mohla zveřejnit :-D; je tam napsáno "Já dělám (vyrábím) mléko a jaká je tvoje Supersíla?")