Pracovníci Světla III.
Pracovníci Světla se inkarnují na Zemi
Svou inkarnací na Zemi jste jen zahájili přechod z vědomí založeného na egu k vědomí založenému na srdci. Načrtli jsme si průběh tohoto přechodu ve 4 krocích. První krok jste udělali, jakmile jste si uvědomili svou touhu po “něčem jiném“, po něčem odlišujícím se od bojů o moc, které naplňovaly vaše životy předtím.
Tento boj poskytoval po značnou dobu vašim životům účel a smysl. Vaše okouzlení mocí vás dovedlo k využití lidské bytosti jako loutky ve vašich galaktických bojích. Součástí toho byly všechny galaktické říše. Ale jakmile byly bojovné energie přeneseny na nové hřiště k lidem na Zemi, stali jste se spíše pozorovateli a stáhli jste se z přímých bojů. Sledovali jste, co se děje na Zemi. Viděli jste, jak se lidská bytost vyvíjí v něco, do stavu bytí, jehož jste kdysi dávno dosáhli vy. Stali se z vás dokonalí válečníci s vybroušenými metodami psychické manipulace a vedení boje. Člověk se měl - s vašimi genetickými implantáty - stát tímtéž.
Tyto genetické implantáty byly příčinou vysoké úrovně mentálního vývoje v lidské bytosti. Funkce přirozeného instinktu a cítění bylo více či méně potlačeno ve prospěch funkce přemýšlení a usuzování.
Zmínili jsme, že galaktické vlivy zapříčinily ve vyvíjejícím se člověku vysokou úroveň strachu. Ve skutečnosti byl tento prvek strachu úzce spojen s přehnaným důrazem na myšlení. Ve vyvážené situaci je strach překonán či je na něj pohlíženo s využitím vašich přirozených intuitivních dovedností a vaší schopnosti vycítit, co je správné či přiměřené udělat. Nicméně, když schopnost myšlení získá převahu, vede to k posílení strachu, jelikož myšlení spoléhá na mechanický logický proces, jenž nedovoluje intuici či pocitům, aby do něj vstupovaly. Jakmile jsou mentální schopnosti zásobovány emocemi strachu, mají sklon zdivočet a produkovat šalebné představy, představy o nadvládě nad vším a všemi. Diktátorské režimy jsou příkladem tohoto zdivočení mentálních schopností.
Odpovědí na strach nikdy není přemýšlet více. Chce to přemýšlet méně a důvěřovat proudu života. Znamená to vrátit se do stavu milosti, jenž je vaším právem od narození. Znamená to se pustit namísto křečovitého držení.
Jakmile skončila fáze vlády ega v duších pracovníků Světla, otevřely se novému způsobu bytí. Intuitivně jste se natáhli k energii srdce. Ve skutečnosti jste hledali druh tvůrčí činnosti, jenž by přesahovala onu hloupou hru s mocí. Vnímali jste, že boj o moc byl destruktivní, a nemohli jste stvořit nic nového, jelikož zničil a přizpůsobil všechno, co bylo “jiné“.
Tím, že jste se snažili řídit a ovládat život, ať již uvnitř či vně sebe, vlastně jste se pokusili učinit realitu statickou a předvídatelnou. Moc je posléze neuvěřitelně nudná.
Jakmile jste na toto přišli, uvědomili jste si, že vaším původním přáním nebylo mít moc, nýbrž být skutečně tvůrčí. Být opravdu tvůrčí znamená být ve styku se svým Božstvím.
Jelikož jste božské bytosti, čímkoliv, co děláte nebo neděláte, vždy utváříte nějaký druh reality. Tvořivost je vaší naprostou přirozeností. Ve fázi ega jste zkoumali možnosti popření své pravé přirozenosti. Vskutku je to na určité úrovni tvůrčí akt, byť provedený pochybným způsobem. Skutečná tvořivost však spočívá v tvoření v souladu s životem, ne se smrtí.
Když vám konečně svitlo, probudila se vzpomínka na “domov“. Nejasné rozpomenutí na stav čiré a blažené jednoty opět vstoupilo do vaší mysli a vy jste věděli, že toto je nějakým způsobem klíč k vašemu štěstí. Ale připadali jste si bezmocní a nevědomí, protože jste neměli představu, co si s tím počít. Věděli jste, že ego neobsahuje odpověď, ale ještě jste doopravdy nevstoupili do sféry vědomí založeného na srdci.
Zároveň se ve vás stále více vzmáhal pocit lítosti a viny ohledně vašich činů vůči lidským bytostem na Zemi.
Obzvláště na Zemi existovaly pro vědomí báječné příležitosti ke svobodnému vyjádření mnohými rozličnými způsoby. Země se měla stát sjednocujícím prvkem různých energií, tavicím kotlíkem, v němž navzájem odlišné a dokonce protikladné energie mohly dosáhnout cesty harmonického soužití. Pozemské energetické hřiště bylo stvořeno, aby se stalo domovem velice různorodé sestavy energií.
Rozdíl mezi životem na Zemi a životem na jiných místech vesmíru, ať již na fyzických nebo astrálních rovinách, spočívá v ohromné různorodosti energií na Zemi přítomných. Navíc není tato různorodost přítomna jen jako rozsáhlá sbírka forem života či druhů. Je ve skutečnosti přítomna v jedné jediné bytosti, v lidské bytosti. Lidská bytost je schopna pojmout spektrum energií mnohem širšího rozsahu než je schopna jakákoliv jiná bytost. Máte v sobě energii vraha a světce, energii dítěte, dospělého a starce, energii muže i ženy, energii aktivní i pasivní, energii rozumovou a emocionální, energii vody, vzduchu, ohně a země, atd. Jako lidské bytosti vám to může připadat triviální či prostě přirozené, ale z pohledu jakékoliv jiné bytosti ve vesmíru to je pěkný výkon. Slušný výkonem je již skutečnost, že jste člověkem, aniž byste museli udělat cokoliv výjimečného.
Ale nejzvláštnější vlastností lidské bytosti je schopnost sloučit energie, které se předtím zdály být neslučitelné. Člověk nebyl navržen jen proto, aby pojal všechny tyto odlišné energie, ale aby se stal prostředníkem, stavitelem mostů mezi nimi.
Duch či Bůh nebo Vše-co-je přišlo s konceptem lidské bytosti z toho důvodu, že vesmír se dostal do situace stagnace. Vědomí při svém zkoumání života mimo jednotu tíhlo k vyzkoušení rozličných forem života, na různých rovinách a místech vesmíru. Jakmile duše odzkoušela vše, co ta která forma života nabízela, odešla - v tom smyslu, že se tam již znovu neinkarnovala - a přešla k jiným formám života, které odpovídaly jejím konkrétním potřebám. Během pobytu v určité formě života nevznikala potřeba transformovat energii. Když jste chtěli změnu, vyměnili jste těla. Nebylo to tak, že by duše byly líné nebo povrchní. Většina těl, v rozsahu hustoty od fyzických po astrální, nabízela omezený rejstřík zkušeností, a tím pádem omezené příležitosti k růstu či transformaci za doby pobytu v těle. Tělo neumělo udržet tolik různých energií. Například, pokud jste žili na vodní planetě, kde jste se inkarnovali jako vodní bytost, uschopnilo vás to k zažívání vody všemi možnými způsoby. Onen “pocit“, kdy jste tekutí, nepřipoutaní, proudící, pohybliví, je vážně nádherný. Ale jestli jste chtěli zkušenost připoutanosti a nepohyblivosti, pak jste museli opustit tělo a žít chvíli uvnitř hory. Též během vašich životů jako galaktických bytostí vyhledávajících moc, jste nemohli doopravdy změnit své vědomí uvnitř příslušného těla.
Důsledkem této omezené či úzce zaměřené škály zkušeností v rámci určitého těla bylo určité uvíznutí stvořeného světa živých forem v mrtvém bodu. Nemohl se rozrůstat, ani rozpínat, a uzamkl se do jakési stagnace.
Unikátní silou lidské bytosti je schopnost udržet širokou sbírku energií a uvést je do stavu kreativní, ne statické, rovnováhy. Vlastně je tato moc rovna schopnosti přeměnit temnotu ve Světlo, tj. síle duchovní alchymie. To, co přivádí původně protikladné energie do stavu dynamické harmonie, je Kristovská energie, energie zachovávající jednotu tváří v tvář dualitě. Jde o tu samou energii, která přeměňuje temnotu prostřednictvím přijetí, a tím umožní přeměnu strachu v radost. Kristovská energie je onou “třetí energií“, jež sjednocuje prostřednictvím přijetí. Její alchymická síla leží ve schopnosti být všeobjímající, všepřijímající a nebojácnou.
Vy jako lidské bytosti jste jedinou bytostí, která má tuto schopnost duchovní alchymie. Ani rostliny, ani zvířata, ani andělé, ani “temní páni“ ji nemají.
Všechny duše mohou zažít, jaké je být Světlem, jaké je být temnotou, jaké je být všemi těmi různými druhy bytostí žijících ve vesmíru, ale nemohou zakusit, jaké to je - transformovat temnotu ve Světlo, zatímco jste ve své stávající podobě. Neumějí si představit, jaké to je, když se měníte na vnitřních úrovních takovým způsobem, že průběžně vytváříte sami sobě jinou fyzickou a duchovní realitu.
Duše, které jsou vtěleny v jiných než lidských formách života, také “utvářejí svou realitu“ a mají svobodnou vůli, ale mají menší možnost překlenout vysoce odlišné a dokonce protikladné stavy vědomí, zatímco zůstávají v jednom těle, v téže /lidské/ podobě. Vy, jako lidé, jste staviteli mostů nebo duchovními alchymisty, a to je to, čím je Země a lidská bytost unikátní.
Vrátíme se teď k našemu příběhu o duších pracovníků Světla, které trpěly a litovaly svého vměšování do vývoje lidské bytosti. Uvědomily si, že na Zemi byla zahajována zcela nová hra, hra plná příslibů, již ze svých vlastních důvodů s maximálním úsilím potlačily. Cítily proto bolest. Na určité úrovni si také uvědomily, že svými sobeckými činy zablokovaly svou vlastní duchovní cestu ke Světlu a opravdovému štěstí.
Jakmile jste se probudili ze spánku způsobeného egem, viděli jste též, že Země je tak nádherné místo, zelená planeta překypující životem. Vzbudilo to ve vás hluboko uložené vzpomínky. Zúčastnili jste se úplného prvopočátku života na Zemi. Země tehdy ještě nepřišla o svou nevinnost. V oněch vzdálených dobách, než jste upadli do vědomí válečníka, jste byli součástí pozemského ráje jako andělské bytosti, jež život vyživovaly a pečovaly o něj. Byli jste anděly v Zahradě Edenu. Ač jste později vyjádřili svou temnou stránku jako galaktičtí válečníci, též jste - ve vztahu k Zemi - vyjádřili světelný a čistý aspekt sebe sama v pradávných dobách, kdy jste připravovali planetu na příchod pozemských duší. Přispěli jste k rozkvětu zelené planety a na určité úrovni jste to věděli, když jste opustili svůj “válečnický“ stav vědomí. Věděli jste, že jste ničili to, oč jste kdysi pečovali a co jste pomáhali vytvořit.
Jakmile jste si uvědomili příslib a krásu Země, pocítili jste vnitřní potřebu tam dolů sejít a napravit to, co bylo poničeno. Vtělili jste se do lidských těl se záměrem přinášet Světlo a vytvářet hodnoty založené na srdci v prostředí, v němž v zásadě převažovaly egoistické hodnoty. Chceme tento motiv přinášení Světla poněkud rozšířit, neboť je s tím spojeno něco, co ve vás často vyvolává zmatek a nepochopení.
Když jste se vy, pracovníci Světla, inkarnovali na Zemi, doopravdy jste zahájili vnitřní transformační proces, v němž jste měli dokončit svůj vlastní přechod od vědomí založeného na egu k vědomí založenému na srdci. Ocitli jste se na cestě k plnému propuštění vědomí založeného na egu a život na Zemi vám poskytl příležitost se vypořádat s tím, co ve vás z energií ega zbylo. Ony energie, jichž jste se chtěli zbavit, se sešly přímo v bytosti, kterou jste manipulovali a v níž jste nyní pobývali: uvnitř lidské bytosti, uvnitř vás samotných.
Vaším nejsilnějším motivem pro příchod na Zemi bylo se smířit s vaší vnitřní temnotou, a souhlasili jste, že se s touto temnotou v sobě setkáte jako lidské bytosti.
Ačkoliv si často myslíte, že tu jste, abyste pomohli ostatním či Matce Zemi, nejpodstatnějším důvodem vaší přítomnosti zde je, abyste uzdravili sami sebe. To je vaše skutečná práce se Světlem. Všechno ostatní je druhotné.
Na nejhlubší úrovni si vaše duše přály převzít odpovědnost za temnotu, již rozšířily. Nicméně převzetí odpovědnosti za vaši temnou stránku je v principu samotářským podnikem. Nezahrnuje ostatní, kterým potřebujete pomáhat či je uzdravit. Vyžaduje jen vás. Vy v tomto procesu pomůžete ostatním, ale to je vedlejší účinek. Je důležité si zde uvědomit správné pořadí, víte, jelikož vy máte tendenci být příliš horliví ve své snaze pomáhat ostatním. Toto nadšení pro pomoc druhým se často stává pastí, neboť se vaše energie zaplete s tou druhou osobou a - spíše častěji než nikoliv - poté cítíte vyčerpání a zklamání. Pamatujte si, prosím: dávat více, než přijímáte, není vznešené, ani to nevychází ze srdce, jednoduše je to chyba. Omyl spočívá v tom, že vy si myslíte, že jste zčásti zodpovědní za situaci či stav mysli někoho dalšího. To není pravda. Každý je zodpovědný za své vlastní štěstí či neštěstí. A to je vskutku požehnáním, jelikož to všem poskytuje sílu tvořit, a tím pádem měnit jejich vlastní realitu.
Nejste tu proto, abyste “dávali do pořádku“ druhé lidi nebo Matku Zemi. Jste zde kvůli vyléčení hluboko ležících zranění ve vaší bytosti. Prosím, postarejte se o tento úkol, a vše ostatní zapadne na své místo bez jakéhokoliv úsilí z vaší strany.
Když jste přišli na Zemi a inkarnovali se do lidských těl, tíhli jste k boji s energiemi, jež jste si přáli překonat. V oné fázi jste se nacházeli v paradoxní situaci. Na jednu stranu jste věděli, že chcete “něco jiného“ než moc, a nenáviděli jste se za to, co jste předtím učinili špatně. Jenže jste nebyli osvobozeni od toho, co jste v sobě nenáviděli. Ještě jste se nezbavili dominance ega. Po svém příchodu na Zemi jste měli tendenci se nechat trápit temnotou, zlobit se na ni, a vaší reakcí bylo s ní bojovat. Paradoxem je, že jste chtěli zápolit s egoistickými energiemi prostřednictvím boje, té energie, které jste se chtěli zbavit.
Zatím vám nedocházely skutečné aspekty vědomí založeného na srdci. Když vše pozorujete skrze své srdce, neexistuje žádný souboj mezi Dobrem a Zlem. Realita srdce oboje přesahuje. Srdce temnotě nevzdoruje. Vědomí založené na srdci je zřízeno na základech přijetí všeho, všeho co je. Jde o typ vědomí, které opouští myšlenku, že boj vše vyřeší.
Ačkoliv jste toužili po mírumilovném, nebojovném způsobu zvládání reality, neměli jste žádnou zkušenost se skutečným žitím tohoto ideálu. Před vstupem na novou úroveň vědomí jste se ocitli opravdu v “meziprostoru“, na kousku “země nikoho“.
Začali jste tedy dělat všechny možné “chyby“, v tom smyslu, že jste upadali zpět do oněch způsobů bytí, jichž jste se chtěli zbavit. Usilovali jste o změnu či obrácení kohokoliv či jakékoliv skupiny, která vykazovala chování egu podobné nebo přijala hodnoty založené na egu. Oni nicméně na vás reagovali útočně, často ani nepochopili, co se jim snažíte zprostředkovat. Pracovníci Světla byli po staletí pronásledování jako čarodějnice, pohani či političtí agitátoři. Zdáli se být poháněni ideály, k nimž svět ještě nedozrál. Zdáli se být odlišní a nikam nezapadali. Zcela typické bylo, že se setkávali s velkým vzdorem.
K čemu zde došlo: přepnuli jste do role oběti po období, kdy jste hodně dlouho v galaktických říších hráli roli útočníka a tyrana. Váš “duchovní hněv“ vyvolával ve vašem okolí hněvivé reakce a vy jste se stali oběťmi a zažívali ponížení, hlubokou bolest a bezmoc. Trauma z opakovaného odmítnutí a/nebo vyvržení ze společnosti v několika životech na vaší duši zanechalo jizvy. Skončili jste s pocity bezmoci a nevítanosti. Mnozí z vás v tomto životě pociťují únavu a stesk po domově - po láskyplnějším a smysluplnějším světě.
Je pro vás velmi důležité si uvědomit, že role oběti je přesně tím: rolí, kterou hrajete. Je o jednu možnou interpretaci faktů, ale ta je omezená a pokroucená. Nejste oběť, ani pachatel. Jste vědomí duše, které samo sobě vytvořilo role, aby je chvíli mohlo hrát.
Ve skutečnosti nejste obětí materiálně zaměřeného, sobeckého světa.
Setkání s útočnými, nespolupracujícími energiemi v mnoha vašich životech vám vlastně jednoduše zrcadlilo vaše vlastní pouta k vědomí založenému na egu, vaši vlastní závislost na něm. Pokud se snažíte dosáhnout výsledku prostřednictvím boje, vrátí se vám energie boje. Toto je/byla vaše vlastní energie na zpáteční cestě k vám! A to je ten jediný smysl karmy.
Tendence bojovat se “zlem“ je založena na víře, že zlo je mimo vás a musí být zapuzeno z reality. Duchovní výzvou pro vás, pracovníky Světla, během všech vašich inkarnací bylo uznat a přijmout svou vlastní temnou stránku a pochopit její roli a účel.
Největší výzvou je odpustit sobě samotnému a znovu najít svou nevinnost. Jste nevinní a vždy tomu tak bylo. Umíte to doopravdy pochopit? Pokud ano, nebudete již více chtít změnit svět nebo bojovat s nespravedlností. Budete si chtít hrát, bavit se a užívat si každého okamžiku svého života a jednoduše být tím, kým jste a sdílet to s ostatními.
Když vy, pracovníci Světla, opustíte myšlenku, že musíte bojovat za něco či někoho, nebude se již proti vám kvůli vaší odlišnosti stavět “vnější svět“, společnost nebo ostatní lidé obecně. Nebudete nic chtít měnit, a proto se nesetkáte s odporem. Budete vědět, že jste vítáni, že váš příspěvek do této reality je cenný a že si vás druzí váží.
Jakmile plně propustíte vědomí založené na egu, poznáte, že jste zproštěni pronásledování či vnějších hrozeb. Dostanete se za role oběti a pachatele, vaše putování dokončí plný kruh. Uvolníte svá karmická břemena a budete naprosto volní, abyste mohli tvořit cokoliv, co chcete.
Jste na pokraji zrození nového vědomí. Jde o typ vědomí, které již plně opustilo potřebu cokoliv řídit nebo vlastnit. Je osvobozené od strachu. Je to Kristovské vědomí.
V dobách, kdy jsem já, Jeshua, žil na Zemi, chtěl jsem vám povědět, že duchovnost není záležitostí boje mezi Světlem a temnotou. Týká se nalezení úrovně uvědomění, které přesahuje přes dobré a špatné, nalezení místa, kde jste schopni pochopit a přijmout všechny věci. “Království Boží se nachází uvnitř.“ Vše, co potřebujete, je uvnitř. Mír, radost a klid jsou vaše, pokud si opravdově uvědomíte, kdo jste: Božská bytost ve fyzickém vyjádření.
Jen tehdy, když si uvědomíte, že jste zde kvůli přeměně a uzdravení sama sebe, se pro vás věci skutečně začnou měnit, a - jako průvodní jev - i pro ostatní lidi ve vašem okolí. Svět je tím, čím je, a to nejlepší, co pro něj můžete udělat, je: milovat ho takový, jaký je. Milujte a všímejte si krásy každé jednotlivé bytosti, která putuje touto rovinou reality.
Mnozí z vás jsou pohnuti mou energií, energií Jeshuy či Ježíše. Je to tím, že jsem z vašeho rodu. Byl jsem pouze pracovníkem Světla nezatíženým karmickými pouty, pracovníkem Světla s vysokou úrovní pochopení sebe sama. Má energie se vás dotýká, jelikož víte, že je to ta energie, k níž míříte. Kristovská energie je energií vašeho vlastního budoucího Já.
(z angl.originálu pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.)
© Pamela Kribbe