Lehké shrnutí ukotvování
Milá Posvátná Srdce, Kotvy a Kotvičky :-D,
tak a je hotovo!!! (Teda minimálně z 95%). Původně jsem chtěla o ukotvování napsat v tom článku z Avalonu (který vypadá, že bude hotový asi za týden...), ale mám pocit, že mám tohle napsat radši už teď.
Takže, podle posledního sčítání ukotvovalo v Čechách a na Moravě 33 skupin, jedna skupina za celé Slovensko (statečně) a jedna byla v Avalonu.
Solara nás připravovala, že se může stát naprosto cokoli, ale nenapsala, že se nemusí stát „nic“ :-). Tedy samozřejmě zdánlivě. Moc se mi líbily vaše prožitky, příběhy i vize, ale zrovna tak spousta lidí byla překvapená, že se jakoby nic nedělo. Ale je to jinak – nedělo se to, na co jsme zvyklí nebo co jsme očekávali!!! Ukotvování rozhodně proběhlo. Jenže na trochu jiných úrovních a tak, abychom to zvládli.
Někdo necítil skoro nic, někdo měl pocit, že ho to roztrhá, jaká to byla síla, u někoho to probíhalo ve vlnách, někdo zjistil, že doukotvuje ještě za pár dní.... Dost z nás také pocítilo spíš fyzické následky a dozvuky. Ono to totiž přes nás proteklo, ale nešlo to přes hlavu jen přes fyzické tělo. Možná je to i těmi stravovacími zvyky či spíš zlozvyky, které jsem měla posledních deset dní a taky tím očistným Samhainovským rituálem, ale já se čistím na všech frontách – mám rýmu, trochu teplotu, kašel a dost se mi zrychlil krok (skoro nestíhám na WC). A přitom v to pondělí jsme si tak libovali, že to bylo snazší než Vyšehrad!!!
Ještě se k tomu Avalonskému ukotvování vrátím za pár dní podrobněji. Teď jen pár postřehů:
1) Občas si nás ještě zavolají i jiná místa, která chtějí být „doladěna“. My třeba ukotvovali ještě ve středu 27.října ve Stonehenge!!! Ale to probíhalo úplně jinak. Prostě jsme se chytli za ruce, strážce nestrážce a jen stáli. Někdo stál i mimo kroužek sám, jak to kdo cítil. Když jsme dlouho mlčeli, chtěla jsem zkusit jednu z manter, ale nedojela jsem ani první kolo a najednou těsně kolem mě proletěla vrána až jsem se lekla a otevřela a vytřeštila oči. A zároveň se mi úplně zadrhnul hlas a od té doby mě škrábe v krku... Prostě jsem tam cpala něco, co tam prostě být nemělo. Takže jsme jen stáli a pak byl čas jít. Taky jsme tápali, ale jo, proběhlo to. K těm vránám – existuje taková pověst, že v Toru (Glastonbury) žije 9 sester (kněžek nebo bohyň nebo prostě ochránkyň) a ty chrání Avalon a pravidelně vylétají v podobě vran na obhlídku. Celý náš pobyt nás neustále hlídaly (alespoň já jsem je viděla) – většinou ve dvou. V pondělí, když jsme šli k Toru ukotvovat, tak jsem viděla jejich střídání – jedna zůstala na Toru, pět letělo od něj a tři se zrovna vracely (střídaly se nad tisíc let starými duby – Gog a Magog). Stonehenge je od Glastonbury asi 80 km. Přísahám, že když jsme byli ve Stonehenge, tak nás jednak v momentě, kdy jsme vstoupili hlavní branou, přivítala úžasná duha (máme fotky) a hlavně v momentě, kdy jsme ukotvovali, tak tam bylo všech 9 vran!!!
2) Překvapilo mě, co všechno brána přinesla. Nejdřív jsem si říkala, jestli jsme to tam nějak nenaočkovali my avalonští, ale myslím, že ne. Tahle témata prostě jela už delší dobu. Takže se vyrojilo – jen tak namátkově – tohle: Atlantida, Lemurie, Avalon, Excalibur, runy, Artuš (a vůbec jeho „současníci“), Máří Magdalena a Jeshua, grál... Nyní cituji 2 věty od Leničky Chudějové, které jí přišly bezprostředně před a po:
a. „Když všichni odešli, strážci dál nesli energii grálu.“ Schválně si to prociťte sami, mně hned vyvstala Atlantida. On grál sahá hodně daleko do „historie“ a připadá mi, že jeho původní strážci byli i strážci grálu inkarnovanými později....
b. „Ona se zrodila nová energie grálu!!!“ Ta stará už byla tak jakoby pokřivená a hlavně ta nová není o energii a spolupráci dvou, ale tří!!! (Nebo event. v prvopočátku dvou a toho, co z toho spojení vznikne...)
3) Možná, že když se dojdete na ta ukotvovací místa podívat teď, bude to znát víc. Jaruška to takhle vyzkoušela na Březových Horách a hlásila: „Je to tam!“ a zářila jako sluníčko. Zrovna tak mi dneska volala kamarádka, která byla s námi v Avalonu, že šla dneska na Vyšehrad a že je to tam úplně jiný a že je to fakt síla!!! Úžasná a čistá síla. Zítra tam taky doběhnu... No a já to poznala už cestou z letiště. Sice jsem byla tak napůl ještě v Anglii, ale ten rozdíl byl (a je) hodně znát!!! Jsou tu úplně jiné vibrace. Chvíli možná potrvá než se na ně úplně naladím. Je to jako když začínáte nový vztah... Ale úplně nejhezčí byla věta, kterou jsem si přečetla jako první v e-mailu, když jsem přijela domů. Bylo 28. října těsně před půlnocí a psala mi Jaruška: „Vítej v zemi Avalonské – vítej v Čechách“. Dojalo mě to a rozradostnilo. To propojení bylo znát už předtím, ale teď to ještě zesílilo. A moje první reakce? Rozzářila jsem se: „Tak oni mi ten Avalon ukotvili i tady?! To je super!!!“
Zajímalo by mě, jak to vnímali na Master Cylinderu. Jejich vzkaz mi udělal velikou radost. Jsem ale lačná po dalších detailech. Nemáte někdo zprávy? Ani nestíhám koukat na Nvisible a FB je pro mě pořád krajina neznámá (a nijak lákavá...).
Tak brzy naviděnou.
Maruška