Krátce k přechodu ze zimy do jara (2015)

Následující slova nejsou nijak objevná, ale možná vám pomůže si to připomenout (mně to pomohlo).

Toto je velmi zvláštní a zároveň silné období. Zdá se, že se počasí nedokáže rozhodnout, jestli bude ještě zimní nebo už jarní, a tento přechod je doplněn ještě několika událostmi, které probíhají zároveň - velmi silná solární bouře, která začala včera (dříve a silnější, než se očekávalo) a v pátek dokonce trojice významných událostí - novoluní, první jarní den a zatmění slunce! 

Všechny tyto věci mají dopad na fungování mřížek planety i magnetismus našich těl. A pochopitelně jako každoročně, nese s sebou přechod ze zimy do jara i fyzickou a psychickou únavu a někdy také nevyrovnané reakce.

Já si těsně před tímto přechodem naplánovala velké změny v našem už nevyhovujícím bydlení. No, co vám budu povídat - malování, stěhování, třídění... sice super, protože už to bylo skutečně potřeba a navíc každá takováto úprava se vždy projeví i v životě, ale zároveň jsem o to víc unavená a rozbolavělá :-). 

Jelikož se ta bolest ale projevovala i předtím, začala jsem znovu pátrat, jestli třeba není "něco špatně". A Kryon mi včera odpověděl (v jednom z channelingů skrze Lee Carrolla) - jak se zvyšuje efektivita naší DNA a jak se přesouváme na další úroveň spolupráce s naším tělem, je zapotřebí vytvořit skutečný komunikační most mezi naší innate (vnitřní moudrostí našeho těla) a tím, co se odehrává v našem životě i okolí. Innate je velmi moudrá a ví toho mnohem víc, než si my uvědomujeme - zná vše, co se odehrává v našem těle, co je v naší Akáše a co je v našem "plánu", ale zároveň nevidí souvislosti vně a tak potřebuje instrukce - jasná prohlášení o tom, co vytváříme, kam se duchovně posouváme. Jenže budování tohoto mostu s sebou nese často závratě a někdy i intenzivní bolest. Toto budování mostu může trvat několik dní, týdnů, ale klidně i rok. A tak pokud jste si jistí, že se svým tělem komunikujete a dáváte mu to, co potřebuje, a přesto cítíte tyto závratě a bolesti nebo máte pocit, že vaše tělo nereaguje tak, jak by mělo (jeho "konzistence" a forma není jaká by měla být vzhledem k vašemu jídelníčku a tělesným aktivitám), pak je velmi pravděpodobné, že se prostě "přestavujete".

A tak jsou má doporučení tato:

1) Přejděte z těžší stravy (kterou jsme v zimě potřebovali) na stravu odlehčenou - více barev, pokud možno čerstvých bylinek a koření, případně i co "nejživější" ovoce a zeleninu... 

2) Zařaďte detoxikační kůru - například čaj z kopřiv a jiných pro to vhodných bylinek a půst při novolunní jsou mimořádně účinné... nejspíš máte své vlastní typy.

3) Co nejvíc odpočívejte, cvičte třeba jógu nebo taichi, choďte hodně do přírody, sázejte, hrabejte se v hlíně, objímejte stromy... prostě buďte v kontaktu se Zemí i se svým tělem.

4) Udělejte si pořádek v domě i v prioritách - zbavte se nepotřebného haraburdí i v podobě negativních emocí a myšlenekv

5) A hlavně - buďte LASKAVÍ a SOUCITNÍ. K sobě i druhým. Někdy se to může zdát jako opravdu těžké, ale mám to vyzkoušeno. Čím víc se posouváme a víc svítíme, tím nepříjemnější dopad má každý výbuch vzteku, nadávání, negativita a babrání se ve starých křivdách - strach a negativní emoce nám stále více odebírají sílu a "moc". Když se bojíme nebo jsme naštvaní (na kohokoli a cokoli, konspirační teorie nevyjímaje), tak nám tyto pocity skutečně odebírají naši schopnost vytvářet si realitu takovou, jakou si přejeme. Jen o to víc přitahujeme to, co nechceme. A to nejsou nějaké "esoterické řeči", ale vyzkoušený a teď už i vědecky dokázaný fakt... Takže když už nevím jak dál a sotva lezu, když se zlobím a nechce se mi usmívat, protože jsem unavená a "taky jenom člověk", prostě na chvíli vypnu - odložím úplně všechno, co mám rozdělané a řídím se těmito radami (body 1-3) a pak se zhluboka nadechnu, pustím si hezký film nebo hudbu, pomazlím se se synem nebo si dám dlouhou uvolňující sprchu... prostě si vytvořím odstup od té původní situace a pak udělám něco, čím bych napravila původní výbuch - a to lze právě laskavostí a soucitem. No a pak najednou zjistím, že mi sil a radosti opět přibývá - jako mávnutím kouzelného proutku. A vše je opět tak, "jak to má být". 

6) Nezapomínejte na afirmace. Nepřebírejte je od jiných, vytvořte si svoje. Ne, není to "nalhávání si něčeho", ale vytváření reality, jakou chceme mít. Ve stavu vnitřní rovnováhy, s radostí a láskou NAHLAS vyslovujte, co ve svém životě chcete. Ale ne formou "pokusím se, přál bych si...", ale "JÁ JSEM".

Například "Já JSEM dokonalé zdraví, já jsem radost, já jsem laskavost a soucit...". Funguje to. Když to zároveň celou svou bytostí opravdu prožíváte a jste v pohodě.

7) A když se zdá, že něco "nefunguje" (jako třeba v případě již zmíněné bolesti), nezoufejte a nebědujte. Nevzdávejte to. Naopak - oslavte, že je to součást procesu vaší přeměny. Že je to součástí toho, jak se stáváte novým člověkem, který dokáže sám sebe uzdravit a už žádná skutečná nemoc k němu nepřijde ani u něj nepropukne - člověkem, který je v rovnováze a který je za všech okolností laskavý, soucitný a jehož přirozeností je radost a vnitřní mír...

Někdy je to náročné, ale koneckonců, proto tu jsme - majáky a pracovníci světla pracují v temnotě a bouři! :-)

Takže pokud jsou kolem vás opravdu těžké mraky a tma, že není "vidět na krok", pak jásejte - máte práci! 

A pokud u vás "svítí sluníčko", pak jásejte znovu - tuhle šichtu jste zvládli. Odpočiňte si a naberte sílu - budou i další šichty... a možná, že brzy.

S láskou,

M.

P.S.: Ta úvodní fotka je už asi 2 roky stará - momentálně vypadám úplně jinak (přenastavuji se), ale vnitřně se cítím být spíš tou, kterou jsem byla tehdy.

Pro www.posvatnesrdce.cz Marie Kuchařová.