Dodatek ke Kryonovi
Dnes bych ráda doplnila dva Kryonovy channelingy, které vnímám jako velmi důležité. Mohlo by se zdát, že k sobě nepatří, ale v několika momentech se zajímavým způsobem prolínají.... První z nich se jmenuje Co se stane a druhý Čas říct sbohem - pro tyto účely jim dle data přijetí přiřadím pojmenování "jednička" a "dvojka", ať to stále neopisuji. Nebudu rozebírat celý obsah, jen dva takové zásadnější momenty, které by si možná určité doplnění zasloužily.
1) Ve dvojce Kryon říká: "Nedívejte se na zprávy stejným způsobem jako doposud." Úplně slyším, jak někdo říká: "Já už na zprávy dávno nekoukám." :-) Ani já na ně delší dobu nekoukala. Věřila jsem, že když jim nebudu věnovat pozornost a tudíž ani energii a že když nás bude takových hodně, takže to jakýmsi způsobem "zmizí". Že se něco změní... a snad se i změnilo. Tedy alespoň když se koukám posledních pár týdnů na některé reportáže, tak mám pocit daleko větší objektivity (u ČT). Mám možnost si to zkontrolovat na sociálních sítích (FB) - díky reakcím přátel z celého světa... Nicméně zpět k tématu.
Dalším důvodem - a asi i hlavním - proč jsem se na zprávy nedívala, bylo to, že jsem měla pocit, že jen chrlí negativitu a tak jsem se vlastně chránila před "vysáváním" energie. Jenže věci se změnily. Asi bych nemohla sedět u zpráv od rána do večera, ale jsem dost silná na to, abych si energii udržela a "světlo" mi tedy žádným způsobem nezháší. Naopak! Mám pocit, že když sleduju věci z různých úhlů, mohu lépe odhalit, ale spíše i "cítit", co je v pozadí za tím vším... a teď nemyslím konspirační teorie, ale spíše celkový obraz. No a když vidím dokonalost božího plánu - tím myslím vyšší cíl a společný plán mnoha duší a snad i všech... - tím víc "zářím".
A tak ačkoli jsou některé zprávy velmi smutné a některé i dost drsné, cítím, že to má smysl. Částečně i proto, abych mohla potom reagovat a dále doplňovat informace v komentářích pod reportáží a třeba tak někomu pomohla udělat si větší obrázek a třeba i tím do jisté míry mohla ovlivňovat (ve smyslu širších informací) ČT, protože jsem si všimla, že opravdu čtou a reagují na komentáře lidí. Hlavně ale proto, že když uvidím větší obraz, mám možnost vidět, co se tam v té které oblasti "zrcadlí" a začít na tom pracovat - u sebe a případně reagovat tím, že se spojím intenzivněji se společným vědomím a začnu vysílat - světlo, lásku, soucit... A jsou případy, kdy můžeme jednat a pomáhat i fyzicky... V tom vidím důležitou část naší práce pro příští roky.
Ve dvojce Kryon ukazuje příklady hlavně z Blízkého východu a možná se zdá názor na některé události kontroverzní či "mimo", tak naopak cítím, že moc dobře ví, o čem to skutečně je. My to možná vidíme z našeho úhlu pohledu a třeba vidíme ty, kteří jsou na konci a kteří tzv. "tahají" za nitky (zdánlivě), ale není na tom právě to geniální, že ačkoli někdo jedná zdánlivě špatně a z pozice "temnoty", tak vlastně pouze zrcadlí a stává se součástí vyššího plánu.... Dala bych příklad z USA. Omluvte mne, pokud budou v těchto informacích nepřesnosti, protože konkrétně tento případ jsem dokázala vnímat spíše více z dálky a jen se lehce naciťovala do pocetí obětí, pozůstalých i útočníka - před několika dny zde střílel chlapec - tichý a snad i částečně autistický (podotýkám, že autisté nemají nedostatek citů, jak se soudí, ale jsou naopak příliš citliví, že by v necitlivém prostředí nedokázali vůbec žít a proto se uzavírají do sebe). Tento chlapec vzal zbraně svojí matky - měla jich několik a to i poloautomaty! - a zastřelil jak svoji matku (která se jej podle titulků chtěla "zbavit", detaily jsem nedokázala číst a snad i očekávala drastický konec světa) a poté se vydal do školy, kde brutálním způsobem zastřelil 20 dětí, několik učitelů a pak sebe. Když takto řádil po škole, někteří učitelé šli pomoci, když slyšeli střelbu, jiní chránili děti vlastními těly a jiná paní učitelka se snažila udržet děti v klidu, aby na sebe nepoutaly pozornost křikem a také aby jim pomohla to překonat a tak jim četla... Tekly mi slzy. Nesmírně dramatické a bolavé. Ale co to všechno přineslo? Reakce rodičů, kteří neobviňovali rodiče chlapce a cítili jen bolest svojí ztráty, ale i ztráty těch ostatních. Rekace učitelů, kteří nasadili vlastní životy, aby děti ochránili...
A co se stalo dále v ještě větším měřítku? Každý den se po celém světě zabíjejí dospělí mezi sebou a nic moc se neděje. Lobbing firem ve zbrojním průmyslu je obrovský. Toto ale není první událost podobného charakteru a v USA je to v krátké době již druhá. A najednou se něco stalo. Je to jen pár dní a Obama začal razantně jednat. Konečně se zdá, že se vydají zákony, které už nedopustí, aby se kdekdo dostal ke zbraním, navíc ještě k takovýmto. A o tomtéž se nyní vedou debaty v mnoha dalších státech. Takže vlastně tímto aktem ty děti způsobily nejen obrovskou vlnu soucitu, ale přispěli k záchraně mnoha dalších lidských životů a k urychlení nastolení míru na Zemi.... Připojíme se? Je to na svobodné vůli a také vnitřnímu vedení každého z nás... My rozhodneme - svým jednáním - kdy nastane mír. A on nastane! To není utopie. Prostě to VÍM.
A proč bychom to všechno měli dělat? No jednak proto, že proto jsme tady. Každý máme nějaký svůj úkol a úkol duší v ČR vidím v souladu s tím, kde se naše země nachází - ve středu Evropy. V jeho srdci. A ptá se snad "srdce" proč by mělo milovat? Proč by mělo cítit soucit? Pak také proto, že tyto země a tyto duše na sebe vzali obrovský kus společného úkolu a prostě jen ve velmi silné koncentraci nesou to, co my řešíme ve svých životech, takže se na tom svým jednáním a smýšlením také "podepisujeme"... No a v neposlední řadě proto, že tím vytváříme mír nejen pro "ně" (ale to je jen iluze, všichni jsme spojeni), ale hlavně pro sebe - teď a pro budoucí - sebe a pro své děti. Je třeba dodávat víc?
2) To druhé téma je víc osobní a v porovnání s tím prvním by se mohlo zdát méně významné. Jenže s tím se setkáváme den co den ve svých životech a je tedy rozhodně víc vidět. No, nebudu kolem toho přešlapovat. Je to finanční hojnost. Ve dvojce Kryon říká, že se máme naučit žít tak, jako žili Izraelci na poušti po odchodu z Egypta, kdy 40 let hledali "zem zaslíbenou" - každý den dostávali "manu nebeskou" a to bylo vše, co měli. Že se máme smířit s tím, že je o nás postaráno a máme přesně tak akorát na ten daný den... No, není to úplně jednoduché. Jak se s tím popasovat? A proč vůbec? V jiném channelingu Kryon také říkal u stejného přirovnání, že Izraelci museli po poušti putovat těch 40 let, protože nemohli do země zaslíbené vstoupit s vědomím "otroka". A tak to cítím i zde. Máme se pustit starého myšlení. Jsme v tom příliš připoutaní a je kolem toho příliš negativních pocitů a strachu. Dokud se nenaučíme důvěřovat a tvořit s vírou, že je o nás postaráno a tudíž můžeme dělat to, co nás těší a nemusíme se neustále strachovat, tak prostě nemůžeme stvořit nové paradigma. Vstoupit do naší země zaslíbené...
Ale jak to máme udělat? Použiji dva citáty z jedničky:
"Vaše práce bude neúčinná, pokud si neuvědomíte, že potřebujete vítězný postoj ke strachu. Strach umlčí i toho nejlepšího Pracovníka Světla v této místnosti, včetně mého partnera. Strach vás umlčí! A říkáme to znovu. Za prvé – odstraňte ze svého života strach! Pokud chcete vědět jak na to, já vám to povím – strach je jen takový papírový tygr, když přijde na lásku. Chyťte za ruku vaše Vyšší Já právě v tomto okamžiku, kdy se k vám natahuje." a "Musíte změnit svůj postoj! Očekávejte pozitivní řešení. Očekávejte synchronizaci každý den! Já vím, že máte problémy a nevíte, jak je vyřešit. Vím, kdo tu je. A říkám vám, že pomocí vašeho svolení a potenciálu dokážete uskutečnit takové synchronizace, jaké si ani nedokážete představit! A takto vyřešíte všechny své problémy. Když to sami dovolíte. Jsou tu dnes totiž i takoví Pracovníci Světla, Staré Duše, dokonce i léčitelé, kteří si tajně užívají vlastní utrpení. Já vím, kdo tu je!
Nepropadejme zoufalství. Ono se to celé přenastavuje. Pokud se pustíme starých předpokladů a také strachů, ona přijde i ta hojnost. Jen by myslím neměla být na prvním místě. Věřím, že když půjdeme tam, kam nás srdce a naše nitro vedou, zmaterializuje se vše velmi krásným a přirozeným způsobem.
A možná si ještě říkáte: "No jo, to je všechno hezký. Ale jak mám ze sebe neustále dávat druhým, když sám mám málo? Když budu neustále jen dávat energii, tak té své budu mít nedostatek." Nebudete. Když to bude tryskat přirozeně, tak nebudete a pak - důležitý je pochopitelně i relax a mít chvíle pro sebe. Nikdo neříká, že máte celý den sedět u zpráv a nebo meditovat, zpracovávat a vysílat... A pak - když pomáháme druhým i sobě navzájem, tak ta energie pak spíše narůstá... (viděli nebo četli jste Celestýnské proroctví?) A koneckonců - na tomto už také pracuji. Můj příští projekt by měl být v tomto smyslu, tak se nechte překvapit. :-)
Tak a to už je pro dnešek vše - je 11:11 v noci :-D.
S Láskou,
Marie Kuchařová pro www.posvatnesrdce.cz.