Chrám přírody - moudrá slova indiánů

Nemáme žádné jiné chrámy nebo svatyně kromě přírody. Jsme děti přírody, jsme výrazně poetičtí. Považovali bychom za svatokrádež postavit dům Tomu, s nímž je možné se setkat tváří v tvář v tajemných stinných modlitebnách původního pralesa nebo ve sluncem zalitém lůně panenských prérií, pod věžemi a vrcholky nahých skal působícími závrať či pod širou, diamanty posázenou klenbou nočního nebe. Bůh, který je zahalen jemným příkrovem mraků, tam na okraji viditelného světa, kde náš Velký Praotec Slunce zažehává svůj večerní táborový oheň, Bůh, který se nese na drsném větru ze severu nebo vdechuje duši voňavým jižním vánkům a jehož válečná kánoe je spuštěna na majestátní řeky a jezera, takový Bůh nepotřebuje žádnou katedrálu.