Červenec a srpen 2011
Asi už všichni dávno rozpoznáme, co se děje právě teď a co nás čeká v následujících měsících, ale jistě neuškodí to pojmenovat.
Oba měsíce spolu souvisí a vzájemně se prolínají – a snad i proto, že čas pomalu ztrácí svou důležitost a původní „tvar“. Vše je TEĎ.
Dopluli jsme k Nové Zemi, jejíž tvar a rozlohu jsme pomáhali vytvářet, ale jako bychom se octli kdesi uprostřed prázdna – nejdřív jsme měli pocit, že jsme ztratili zrak (nebo rozum), ale teď nám pomalu dochází, že jsme uprostřed prázdné mapy - stojíme před téměř prázdným plátnem (jen tu a tam je již nějaký záchytný bod, který jsme vytvořili zdálky než jsme k obrazu přistoupili). Vše teď máme vytvořit nově – domov, přátele, hledáme si své místo v obrazu... Chceme, aby byl náš obraz takový, aby se nám v něm dobře „bydlelo“, ale zároveň bychom chtěli, aby zapadl k ostatním obrazům a aby společně tvořily harmonický celek a to lze jen tehdy, budeme-li spolupracovat a pokud budeme následovat i svou intuici.
Tyto měsíce je důležitější než kdy jindy vyjít ven, spojit se s Matkou Přírodou. Ano, v meditaci si povídáme, ale jít opravdu ven, dotknout se stromu, povídat si s kameny, vodou, travou, ptáky a zvířaty… Komunikace jako taková je velmi důležitá – mezi lidmi, mezi srdci, se svým tělem, všemi svými částmi – myslí, duší, srdcem, emocemi… Pokud se někam chystáme, nalaďme se na to místo a zeptejme se, zda jsme vítáni – požádejme o svolení, ale stejně tak i oznamme místu, kde se obvykle nacházíme, že odjíždíme. Berme svůj dům jako součást rodiny. A každý dům má i mnoho dalších obyvatel, které obvykle nevnímáme. Všude, kam jdeme, je obrovské množství bytostí – v lese, na zahradě, ve vodě, ve vzduchu, v květině. Vnímejme, že jsme jen jedním druhem z mnoha – že jsme součástí obrovského a nádherného celku. Ano, máme zde svůj úkol a svou „důležitost“, ale to mají i ostatní bytosti. A i ony mají mnoho co říct k vytváření Nové Země a Zlatého Věku. A mnohdy mají odpovědi na otázky, kterými jsme se sami tolik trápili a mají svůj vlastní názro – proč se nezeptat? A nebo jen tak jít a naslouchat – bez otázek.
Víc než kdykoli jindy teď máme procítit Jednotu a naslouchat sami sobě i Bohu. Důvěřovat a věřit a nechat se nést proudem. To ale neznamená, že se nemáme ani hnout. I když plavete po proudu, tak tu a tam musíte udělat nějaké to tempo, abyste nešli ke dnu a když už jdete ke dnu (což může být zajímavá příležitost spatřit nečekané), pak budete stejně po čase potřebovat nádech nad hladinou a to holt bez pár temp nepůjde. Ano, nechat se nést a důvěřovat Bohu, ale i sami se zapojit. Mnoho bytostí nám pomáhá – vlastně si pomáháme navzájem a vytváříme společné dílo – ve jménu nejvyššího dobra pro všechny. Odevzdejme se tomuto společnému cíli. Odevzdání ale neznamená pózu „mouchy snězte si mě.“ A odevzdání se vyššímu cíli neznamená úplně zahodit své soukromé sny. Je to o harmonii a odhalení toho, co je skutečně podstatné, co je naší největší touhou – pro sebe i svět. A tento náš sen následovat a užívat si každičký krok k jeho naplnění. Ta CESTA je cíl. Je to jako když hrajete nějakou hru – ano, chcete vyhrát, ale když jsme byli dětmi, tak jsme sice toužili vyhrát, ale šlo hlavně o tu hru samotnou.
Klíčovými slovy jsou RADOST, RESPEKT – k místům, všem bytostem, přírodě i sobě, POSVÁTNOST ve všem, co je, KOMUNIKACE – možná i dost neobvyklými způsoby a v nových dimenzích a NASLOUCHÁNÍ.
Pro www.posvatnesrdce.cz Marie Kuchařová.
A tady jsou letní mandaly s poselstvím – opět velmi krásně vystižené…
Červenec – Odevzdání
S lehkostí a odevzdáním jdeme každým dnem. Plně se odevzdáme v situacích, o kterých víme, že jsou pro nás dobré a budou i naším přínosem. Postupně prolomíme bariéry obran a vzdorů, které nám brání vnímat realitu jako svět, ve kterém stojí za to žít. Dokážeme se plně odevzdat nejen lásce, radosti, ale i svému poslání. Neznamená to, že opustíme všechno a nic ostatního nás nebude zajímat. Jen budeme to, co je pro nás právě to pravé, přijímat naplno, se skutečným odevzdáním…
Srpen – Posvátnost
Každá bytost nese svou esenci posvátnosti. Byť by to bylo jen zrníčko světla, které září pod naším srdcem, jen jediná kapička, která nese tolik informací o nás i o naší podstatě. Můžeme se sladit s touto jiskrou a nechat prozářit celé své bytí. Všechny ty obyčejné chvíle, které najednou vystoupí ze své všednosti a odhalí pro nás poselství posvátnosti. V každém z okamžiků se nám může na chvilku zastavit srdce, na okamžik zastavíme vnímání a jen prociťujeme svou vlastní posvátnost, svou vlastní jedinečnost...
Mandaly a k nim připojená poselství převzata z www.mandalysposelstvim.cz.