Tak a je tu 22.dubna – Den Země. Už několik týdnů dopředu jsem cítila, že mám k tomu napsat meditaci, ale nevěděla jsem jakou. Dnes jsem celý dnes strávila se svým synem a v jednu obzvláště krásnou chvíli bylo jasno… Každou maminku potěší, když ji dítě obejme, políbí a třeba k tomu zašeptá: „Mám tě rád(a), mami.“ A o tom tedy bude i tato meditace. A nemusí to být jen dnes.
Pochopitelně – pokud přidáte i nějakou fyzickou aktivitu, jako třeba péči o zahradu, krmení ptáčků a zvěře, sběr odpadků nebo třeba výraznou změnu ve svém životním stylu, která povede ke snížení spotřeby el. energie, vody apod… tím lépe!
Teď se tedy ale zaměřme na onu meditaci. Doporučuji vyrazit někam do přírody – pokud nemáte poblíž les ani louku, pak zahrádka či park jistě postačí. Před dvěma dny jsem vyrazila na louku za lesem a těšila se, jak si tam hezky posedíme, ale louky byly ještě podmáčené a lesní cesta samé bahno. Tak pokud je to tak i u vás, zkuste si alespoň stoupnout bosky do trávy… Můžete si s sebou vzít i chléb a vodu a po meditaci se o vodu podělit s rostlinami a o chleba s mravenci či ptáčky….
Ze všeho nejdřív pusťte všechny svoje myšlenky a starosti. Pro tuto chvíli je všechno v pořádku… Vše je jak má být a o vás je postaráno. Nejdřív jen tak pozorujte, jak od vás odchází veškeré napětí… Pak se zaměřte na své dýchání a na své tělo. Pozorujte, jak energie, kterou vdechujete, prochází celým vaším tělem a oživuje všechny vaše buňky…
Podívejte se, jestli není ve vašem těle ještě nějaké napětí. Pokud ano, uvolněte ho…
Jakmile jste naprosto uvolnění a plně v přítomnosti, zavolejte k sobě Matku Zemi – Gaiu… Můžete ji vnímat jako bytost nebo jako energii, která vás obklopuje. Nyní jí vyjádřete svou lásku – takovým způsobem, jaký je pro vás nejpřirozenější. Je jedno, zda k tomu použijete slova, píseň, dotek či emoci vyslanou ze srdce. Důležité je, aby to bylo skutečně upřímné. Chvíli prostě jen buďte v její přítomnosti a vyzařujte svou lásku k ní… Pravděpodobně ucítíte, že ta láska, kterou k ní cítíte, zároveň naplňuje vás samé a že vám dodává stále víc energie, radosti a klidu… A jako když se stulíte mamince v náručí, začnete s ní postupně splývat… jste jedním… Když s ní naprosto splynete, zjistíte, že nejste jen vy a Ona, ale že jste zároveň splynuli se vším živým na této planetě – s rostlinami, živočichy a všemi lidmi. Že jste její i jejich součástí a oni jsou součástí vás – jste jednou živoucí bytostí… Je možné, že ucítíte potřebu se jich dotknout – přivonět si ke květinám, obejmout strom, dotknout se zvěře, s ostatními lidmi vytvořit kruh… ve svém srdci. Udělejte přesně to, co cítíte…
Tato meditace může trvat hodiny nebo pár minut. Záleží jen na vašem pocitu – nenechte se však tlačit „časem“, nikam nespěchejte. Na svoji Maminku bychom si všichni měli udělat čas, dokud to jde… Uvidíte, jak báječně vám potom bude.
S Láskou,
Marie Kuchařová pro https://www.laskyplne.cz/.
Toto sousoší bylo vyfotografováno v podmořském muzeu v Alexandrii, Egypt