Mezi svátky...
Každý rok v tuto chvíli se cítím hrozně zvláštně. Je to takové podivné období - celoroční frmol a předsváteční shon (někdy větší, letos menší) již skončil, to nádherné vánoční kouzlo jako by zesláblo a novoroční zamyšlení a napojování se na nové energie je téměř v nedohlednu. Podivné prázdno, klid, nehybnost... možná už jsem zapomněla, jak relaxovat :-D. Včera to na mě opět dolehlo, ale dneska jsem se znovu nadechla. A rozhodla jsem se, že si tu nadílku ještě prodloužím. Každý den sobě a hlavně svému tělu dopřávám to nejlepší - procházky, meditace, hraní si, tvoření, pohodu, jen opravdové dobroty (žádné přeslazené cukroví) a hlavně věci, které pohladí - kontakt s lidmi, které mám moc ráda, trocha jógy, kino, divadlo (a letos je opravdu z čeho vybírat - obzvlášť ty filmové lahůdky se povedly). No a jednou z takových skutečných lahůdek a zároveň už nahlédnutím do příštího roku je další nádherný kalendář od Lenky Chudějové. Nevím, jak to dělá, ale každý další je ještě lepší než ty předchozí... no schválně ochutnejte - tady je Lenčin text ke kalendáři na rok 2017 s názvem Posvátná cesta lidské duše. Lenčin kalendář se vždycky rodí až opravdu těsně před koncem roku, ale věřím, že si na něj doma místečko ještě najdete. Je úžasně léčivý a plný skrytých i zřejmých poselství.
Jdu se zase kochat. A brzy opět naviděnou...
S láskou,
M.